Biografie v cestine
Když člověk překročí čtyřicítku, začíná být pomalu fuška vyčíslit všechna žitovopisná a životní data, odkazuji tedy na následující biografii uvedenou ve Wikipedii (de), kde naleznete to nejdůležitější. No, abych tak řekl, naleznete tam téměř vše (neplatí to např. o kompromitující zkušenosti se „sex & drugs & rock’n’roll“- avšak díky konzumaci drog si stejně většinu nepapatuji, hm...hm... ; )
Ralf König se narodil 8. srpna 1960 v Německu ve městě Soest (spolková země Westfalen/Vestfálsko). Po návštěvě základní školy ve městě Werl se vyučil stolařem. V prostředí formujícího se politického hnutí gayů v roce 1979 zveřejnil v souvislosti s osobním coming-outem své první krátké a částečně velmi angažované komiksové příběhy v mnichovském undergroundském časopise Zomix a časopise gayů Rosa Flieder. Po dokončení středoškolského vzdělání studoval v letech 1981-1986 na Státní umělecké akademii v Düsseldorfu (Staatliche Kunstakademie Düsseldorf) s orientací na svobodné umění.
V roce 1981 byly vydány Sarius, Das sensationelle Comic-Book a SchwulComix - tři první komiksy, jejichž estetika pohybující se mezi naturalismem, fantasy a undergroundem dokumentuje hledání Königova individuálního stylu. Pro časopis Arbeit und Sicherheit im deutschen Bergbau vznikl v roce 1983 na zakázku seriál Bodo und Heinz (až do roku 1985).
V publikaci SchwulComix 2, která vyšla v roce1984 v berlínském vydavatelství Verlag Rosa Winkel, nachází König vlastní styl a své téma: v krátkých pointovaných příbězích, ovlivněných kreslířským minimalismem francouzské autorky Claire Bretécher, portrétuje sebeironicky a se satiricky přimhouřeným okem všední den subkultury gayů. V letech 1985 a 1986 následovaly dvě další knihy SchwulComix (pozdější dotisk pod názvem Silvestertuntenball a Sahneschnittchen), které s rostoucí popularitou seznámily veřejnost s osobností Ralfa Königa v roli kronikáře hnutí gayů.
Kondom des Grauens, detektivní parodie, persifláž na styl „film noir“, byla v roce 1987 první delší komiksovou povídkou (1990 následovalo pokračování - Bis auf die Knochen), ve stejném roce byl vydán Der bewegte Mann. Der bewegte Mann byl prvním komiksem autora, vydaným vydavatelstvím pro širokou veřejnost. Okruh čtenářů Königa značně vzrostl, a to i mimo scénu gayů. O rok později vyšlo pokračování s názvem Pretty Baby. Komiks Der bewegte Mann zfilmoval v roce 1994 režisér Sönke Wortmann za účasti herců Tila Schweigera, Joachima Króla a Katji Riemann v hlavních rolích (synchronizace v češtině s názvem 4% muž v akci). Film, kerý shlédlo 6,5 milionů diváků, se stal dosud druhým nejúspěšnějším filmem německé kinematografie. Viděli jej diváci v 47 zemích, v roce 1995 byl vyznamenán filmovou cenou SRN „Bundesfilmpreis“ a vyvolal boom německých filmových komedií – žánru, který byl již považován za vymřelý.
Vedle pointovaných krátkých povídek nalezl Ralf König v podobě epického komiksového románu druhý ideální vypravěčský formát, v jehož stylu satiricky zadaptoval klasiky, např. Aristofana (Lysistrata, 1987, zfilmován 2002) nebo Shakespeara (Jago, 1998). V obou formátech vystupuje zcela odlišný pár gayů s kulatými nosy Konrad a Paul (oba vznikli v roce 1990 pro časopis Magnus), představující dva rozdílné charakterové rysy svého kreslíře, v jejichž biografii se odráží realita všedního dne gayů. V komiksu Super Paradise (1999) se zabývá tématem Aids, v titulu Sie dürfen sich jetzt küssen (2003) homosexuálním manželstvím.
V roce 1989 vydal König 8 komiksů k tématu prevence pro „Deutsche Aids-Hilfe“. Přes autorské úspěchy docházelo v 90tých letech často také k jeho kritice, která částečně vyústila až k žádostem o zařazení jeho knih do seznamu indexové literatury. Nejvíce se v této otázce angažoval bavorský Landesjugendamt (Zemský úřad pro mládež). Požadované zařazení komiksu Bullenklöten! (1992) k indexové literatuře však odmítla organizace Bundesprüfstelle für jugendgefährdende Schriften (Instituce kontrolující nezávadnost literatury pro mládež) s odkazem na svobodu uměleckého projevu. Přesto došlo v roce 1996 na příkaz Státního zastupitelsví v Meiningenu k rozsáhlé spolkové vyšetřovací a konfiskační akci ve více než 1.000 knihkupectvích, zaměřené kromě jiných komiksů (mj. také Maus Arta Spiegelmana) především na titul Kondom des Grauens. K trestnímu řízení v tomto případě však nedošlo.
Novým tématem se König v roce 2004 zabývá v sérii komiksů Roy & Al, v centru jejichž pozornosti jsou psi patřící páru gayů. Ve svém dosud nejrozsáhlejším díle Dschinn Dschinn, vydaném ve dvou svazcích v letech 2005 a 2006 se König věnuje problematice radikálního islamismu. Kromě pravidelně vydávaných nových komiksových románů kreslí König měsíčně krátké příběhy pro německý časopis Männer aktuell a francouzský časopis Fluide Glacial, vydané následně souhrnně v komiksech např. Suck my Duck! (2004) nebo Trojanische Hengste (2006).
Ralf König znatelně přispěl ke společenské liberalizaci tématu homosexuality, a to díky své snaze bojovat formou vtipných, ale často i hloubavých a dojemných příběhů s předsudky veřejnosti vůči gayům a lesbičkám. Jeho knihy byly přeloženy do více než tuctu jazyků, dokonce i do katalánštiny, galštiny a polštiny. Celkovým nákladem téměř 7 milionů exemplářů je dnes světově nejpopulárnějším autorem s explicitní tématikou příběhů gayů. Čtyři komiksy z jeho tvorby byly zfilmovány, četné byly uvedeny jako divadelní hra nebo loutkohra.
Již v roce 1992 byl König během soutěže „Internationaler Comic-Salon“ v Erlangenu vyznamenán cenou „Max-und-Moritz-Preis“ v kategorii „Bester deutscher Comic-Zeichner“ (nejlepší německý komiksový autor). Následovaly četné mezinárodní ceny, m.j. v roce 2005 cena „Prix Alph’Art“ za nejlepší scénář francouzského překladu komiksu Wie die Karnickel v Angoulême a cena „Premio miglior storia lunga“ za italské vydání komiksu Bullenklöten! v Lucca.
V roce 2006 obdržel Ralf König opět v rámci udělování ceny „Max-und-Moritz-Preis“ tentokrát speciální cenu poroty za své angažmá a vyjádření svého postoje formou kreslených komentářů ke sporu týkajícímu se Mohamedových karikatur zveřejněných v roce 2005 v dánských novinách Jyllands-Posten.
Na podzim roku 2007 zaskočil Ralf König za svého kolegu kreslíře Volkera Reicha (Strizz) jako zástup za dovolenou a kreslil pro FAZ (Frankfurter Allgmeine Zeitung) pod názvem Prototyp denně po dobu dvou týdnů svou verzi dějin stvoření. O rok později vyšel tento seriál ve značně rozšířené podobě knižně u vydavatelství Rowohlt. Od 6. ledna roku 2009 Ralf König zahájil opět v novinách FAZ novou sérii s názvem Archetyp na téma Noe a jeho archa. Společně s Dschinn Dschinn a karikaturami ke sporu o Mohamedovy karikatury představují obě novinové série zaměření "kronikáře gay scény" na nové téma, které mu leží na srdci: rostoucí agresivitu náboženství specificky v období vesměs označovaném jako "doba zbavená předsudků". Ralf König je také členem představenstva nadace Giordano-Bruno-Stiftung.
